Každých šest let jsou obyvatelé Francie pozváni, aby přišli k volebním urnám a zvolili svého starostu. V zemi je přitom téměř 35 000 starostů. Ti tvoří „nejpočetnější politickou a správní autoritu ve Francii“, uvádí na svém webu Vie Publique. Příští komunální volby se plánují na 15. a 22. března 2026. Po jejich skončení by mělo být do funkce zvoleno přibližně 35 000 starostů.
Pro některé představitele je to poprvé, pro jiné zase zopakování. Není výjimečné, že starostové kandidují na druhé či třetí funkční období. V Paříži je současná starostka Anne Hidalgo na svém druhém mandátu, avšak v tisku uvedla, že o třetí kandidatuře neuvažuje.
Z právního hlediska má Anne Hidalgo stále možnost kandidovat znovu. Starostové a místní radní jsou voleni na šestileté období, které je možné prodloužit. Francouzský volební zákon nestanoví žádná omezení opakovaného zvolení starostů. Někteří z nich tak mohou do úřadu nastupovat na celý život!
V Francii vedou rekord nejdelšího období výkonu funkce starosty dva muži: Arthur Richier (Faucon-du-Caire, Alpes-de-Haute-Provence) a Roger Sénié (La Bastide-de-Bousignac, Ariège) mají na kontě shodně 11 volebních období, což dohromady činí 66 let vedení svých obcí. V Paříži nejdéle zasedal Jacques Chirac, který byl ve funkci 18 let, tedy tři po sobě jdoucí volební období. A jako kuriózní zajímavost stojí za zmínku, že Henri Lefèvre d'Ormesson má rekord nejkratšího mandátu: byl zvolen starostou Paříže 21. listopadu 1792, ale rezignoval méně než den poté kvůli hrozbám v dopisech.
Právně neexistuje žádný stanovený limit, kolikrát může být někdo zvolen starostou. Na druhou stranu však soudy mohou určit, že určité osoby nemohou kandidovat na tuto funkci, například kvůli právním překážkám. Zastupitelé mohou být také dočasně pozastaveni nebo odvoláni z funkce, což jim nařizuje opustit úřad před skončením jejich volebního období.
